Začněme od základů a mechanismu trávení. Žaludek obsahuje velmi kyselé prostředí s pH přibližně 2 – 3,5. Kyselina chlorovodíková (HCl) a další enzymy jako pepsin, lipáza slouží k trávení/rozkládání potravy na lehčeji stravitelnou hmotu. Kromě toho tato kyselina chrání trávicí trakt před škodlivými bakteriemi, viry apod., přestože víme, že ne vždy se jí to podaří na 100 %.

Ovšem takhle velmi kyselé prostředí je problematické i pro zdravé probiotické bakterie, které se nacházejí například v jogurtech.

Jednoduše, kyselina chlorovodíková v žaludku si nevybírá – obvykle likviduje prospěšné i škodlivé bakterie. Likviduje je zejména pokud nejsou dostatečně odolné, „vyškolené“ a „vychované“ přežít v extrémně kyselém prostředí.

Často posloucháme argument: „Já probiotika nepotřebuji (dokonce ani po antibiotikách), protože si dám jogurt nebo brynzu.“ Obsahuje však pasterizovaná brynza v obchodech vůbec nějaké probiotické bakterie nebo dostatek bakterií? Jaké bakterie obsahuje jogurt, jak dlouho se tráví a dokáží přežít několikahodinový kontakt s extrémně kyselou HCl v žaludku? O tom si povíme brzy.

A tady přicházíme k další důležité věci. Víte, jak dlouho se tráví potrava a jak dlouho se tráví jídlo?

Zde je orientační přehled:

• Voda: několik minut (je-li žaludek prázdný, může projít téměř okamžitě).
• Čiré nápoje (čaj, káva, džus): 10 – 20 minut.
• Sacharidová jídla (těstoviny, rýže, chléb): 1 – 2 hodiny.
• Bílkoviny (vejce, ryby, drůbež): 2 – 3 hodiny.
• Těžší maso (hovězí, vepřové, zvěřina): 3 – 4 hodiny.
• Jídla bohatá na tuky nebo smažená: 4 – 6 hodin, někdy i déle.

Jaký je tedy rozdíl například mezi brynzou a tekutými živými probiotiky?

Jak vidíme v tabulce nahoře, tekutina se tráví v rozmezí od okamžitého přechodu dále do střeva, je-li žaludek prázdný (ráno, nalačno), po několik minut, jde-li o složitější nápoj, jako je např. náplast. džus.

Takže je vysoce pravděpodobné, že živá tekutá probiotika se dostanou dále do střeva – tam, kde mají působit a plnit svůj účel – daleko snáze a hlavně rychleji než tuhá potrava. Už jen kvůli svému skupenství. (Samozřejmě, nejsme dojmologové - všechno jsme dali prověřit vědcům. Jak to dopadlo? To si rozebereme níže).

Bílkoviny se tráví obvykle až 2 – 3 hodiny (av případě kombinovaného jídla, např. halušek, které obsahují i brambory, pšenici, ale i maso/slaninu i výrazně déle) a je velmi sporné, kolik z běžných probiotických/jaké množství bakterií dokáže přežít tak náročný proces.

Další věc je odolnost bakterií.

I tytéž probiotické kmeny/rodiny bakterií nemusí být totožné. Proč? „Vycvičená“ evoluční odolnost O co jde? Víme, že příroda má velmi propracovaný evoluční mechanismus - zkrátka, každý organismus je naprogramován tak, aby přežil (a idálně se i rozmnožil) za každých podmínek. Pokud je to nezbytné, organismus se přizpůsobí okolním podmínkám – ačkoli to vyžaduje často až změnu fyziologie, organismus to často udělá. Možná ne první generace, ale časem se generace přizpůsobí. Proto tygr získal evolucí kožich, který ho výborně maskuje na africké stepi, proto mořská ráje má kůži, která ji maskuje s mořským dnem, proto je medvěd v Antarktidě bílý a v lesích hnědý. Zajímavé je, že s velkou pravděpodobností se dokáží prostředí přizpůsobovat i viry, přestože nemají centrální nervovou soustavu/mozek a ani se nejedná o organismy v pravém slova smyslu – časem se evolučně přizpůsobí k tomu, aby nezabíjeli hostitele, ale přežili se v něm co nejdéle. (každá další mutace je méně smrtelná ale má vyšší reprodukční číslo R – tedy více a rychleji se šíří ačkoli u mnohých je tak slabá, že proběhne již asymptomaticky).

Co to má společného s probiotickými bakteriemi?

Probiotické bakterie v Elsiomu/Elsiome+ jsou „vychovány“ a rozmnoženy ve velmi kyselém prostředí s pH přibližně 3,5, které je velmi podobné kyselosti žaludeční kyseliny v různých úrovních trávicího traktu. To jim dává mnohem větší šance na přežití než bakteriím, které vyrůstaly v téměř neutrálním nebo jen mírně kyselém prostředí a najednou se setkají tváří v tvář silnému nepříteli – kyselině chlorovodíkové v žaludku. Zatímco probiotické bakterie Elsiome to moc nepřekvapí – vyrostly na bitevním poli a vlastně v kyselém prostředí, které si sami vytvořily, se cítí už docela dobře. „Já si to užívám, já se cítím dobře,“ jak by řekl klasik.

Jak je ale možné, že náš přirozený mikrobiom, kterého máme v těle cca 1-2kg, přežije i dlouhodobě? Jednoduše – další části střeva až po tlusté střevo, které osídluje nejvíce není zdaleka tak kyselé – má výrazně vyšší pH.

Zatímco jogurt často obsahuje pouze 2 probiotické kultury: Lactobacillus delbrueckii subsp. Bulgaricus a Streptococcus thermophilus, tekutá probiotika Elsiome/Elsiome+ obsahují často až 9 a více kmenů a některé z následujících velmi odolných kmenů (v závislosti na složení jednotlivého produktu, momentálně máme 4 produkty):

Lactobacillus rhamnosus jeden z nejlépe prozkoumaných kmenů – velmi vysoká odolnost vůči kyselině i žluči, silná adheze ke sliznici

Bifidobacterium animalis ssp. lactis: extrémně odolný bifidobakteriový kmen – běžně přežívá žaludeční kyselinu.

Lactobacillus plantarum : vysoce rezistentní – dobře přežívá i bez speciální ochrany, výborná adheze.

a mnoho dalších. Kromě toho obsahují také prebiotika (to, čím se probiotika živí) a postbiotika (metabolity/krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA), které produkují samotné bakterie) a jak bylo zmíněno, velmi kyselé prostředí 3,5 pH.

Samozřejmě i jogurty a brynza umí být prospěšné a třeba syrovátka v nich obsažená – tu mají probiotika docela rádi jako potravu, pochutnají si na ní.

To je teorie, ale co praxe? Věda je pro nás na prvním místě.

Upřímně si myslíme, že v oblasti medicíny či doplňků stravy šarlatánství či dojmologické názory nemají místo a tvrdit něco bez vědeckých důkazů se často rovná zavádění zákazníků, což se bohužel na Slovensku velmi často děje. Tekutá probiotika Elsiome+ byla proto podrobena vědeckému výzkumu na simulátoru lidského trávicího systému – od simulovaného in-vitro žaludku, po tenké a tlusté střevo se stejnými kyselinami, enzymy, teplotou a celkově podobnými podmínkami, jako má reálný lidský trávicí trakt (např. některé části bez přístupu vzduchu).
(Výzkum proběhl v čele s Dr. Symanovskou na Univerzitě přírodních věd ULSPO)

Otázka tedy zněla: Dokáží probiotické bakterie v Elsiomu+ přežít takto extrémní prostředí a dokonce se rozmnožit? Dokáží se uchytit na stěnách simulovaného in-vitro střeva?

Více se dočtete v článku včetně grafů: https://ziveprobiotika.sk/vedecky-zaklad-nasich-produktov-probiotik/ Stručná odpověď je, ano, přežili a namnožili se a uměli se přisát i na simulovanou střevní stěnu (v in-vitro simulátoru lidského trávicího traktu).

Zde vidíme několik zásadních rozdílů, které se často uvádějí v literatuře/studiích, oproti jogurtům: délka trávení tekutiny a jídla, odolnost a evoluční přizpůsobení se probiotických bakterií v pouze mírně kyselém jogurtu vs. velmi kyselém 3,5 pH prostředí Elsiome/Elsiome+ (ano, proto se před podáváním má ředit vodou), až po složení a odolnost jednotlivých speciálních probiotických kmenů. Mluvíme zejména o běžných jogurtech, každý je jiný a jsou také jogurty které obsahují jiné kmeny než nahoře zmiňované.

Jak je na tom například náš národní gastronomický poklad brynza? Obsahuje po pasterizaci obvykle ještě dostatek probiotických kmenů nebo vůbec nějaké kmeny? A co nepasterizovaná brynza a encefalitida? O tom se dočtete v našem dalším článku v našem blogu.

*Důležité právní upozornění: Informace uvedené v tomto článku jsou poskytovány výhradně pro vzdělávací a informační účely. Nejedná se o lékařské poradenství, diagnostiku, léčbu ani prevenci jakýchkoli nemocí či zdravotních stavů. Obsah tohoto článku je obecný a nemá přímý souvislost ani se nevztahuje na konkrétní produkty prodávané na této webové stránce. Produkty zmiňované nebo odkazované na této stránce jsou doplňky výživy a nejsou určeny pro diagnostiku, léčbu, vyléčení ani prevenci žádných chorob. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem předtím, než začnete jakoukoli novou léčbu, změny ve stravování, užívání doplňků stravy nebo máte-li jakékoli zdravotní obavy. Informace z tohoto článku nenahrazují odbornou lékařskou konzultaci Článek nemluví o konkrétních typech jogurtovči brynzy ani o konkrétních značkách a uvedená tvrzení nejsou obecná - netýkají se všech jogurtových či brynzářských produktů nebo mléčných produktů. Všechny informace o jogurtech, brynzi a jiných potravinách jsou uvedeny v obecné rovině a nevztahují se na žádného konkrétního výrobce, značku nebo produkt. Údaje jsou založeny na obecně dostupných vědeckých poznatcích a odborné literatuře. Autor článku ani provozovatel webové stránky nenesou odpovědnost za jakékoli přímé nebo nepřímé následky vyplývající z použití informací uvedených v textu. Před jakoukoli změnou stravovacích návyků nebo používáním doplňků stravy doporučujeme konzultovat lékaře nebo kvalifikovaného odborníka. Provozovatel této webové stránky a prodejce produktů nenese žádnou odpovědnost za rozhodnutí přijatá na základě informací obsažených v tomto článku. Individuální výsledky se mohou lišit.